Jak dosáhnout dostupného bydlení v Hradci Králové

01. 6. 2022

zpět na úvodní stranu

V posledních týdnech častěji než dříve čteme a slýcháme, že krizi na trhu nájemního bydlení bude třeba rychle řešit.  Nájemní bydlení už dávno není ostudou, stále víc lidí se vydává touto cestou a volí nájemní smlouvu jako dostupnější a flexibilnější alternativu ke stále hůř dostupnému vlastnímu bydlení. Rostoucí ceny bytů a úrokové sazby hypotečních úvěrů tuto dostupnost ještě víc znesnadňují. To vše se ve vrchovaté míře týká našeho města. Jak ale dosáhnout v rozumné době zvýšení nabídky na trhu nájemních bytů v Hradci Králové?

Poprvé jsem se tímto tématem začal zabývat na přelomu let 2015/2016. Jako občan a tehdy začínající politik jsem uvažoval nad otázkou dostupného bydlení v našem městě. V roce 2016 krajské město Hradec Králové vlastnilo pouhých 1 424 bytů. Proč pouhých? Srovnáme-li obdobně velká města v naší republice, např. Pardubice či České Budějovice, zjistíme, že obě tato města mají bytový fond objemnější než naše město: v Českých Budějovicích jich mají přes 1 800 a Pardubice disponují dokonce množstvím převyšující 2 000. A co hůř, zatímco situace v těchto městech stagnuje nebo se počet bytů ve vlastnictví města mírně zvyšuje, v Hradci naopak klesá. Pro odpověď na otázku, proč tomu tak je, musíme jít hlouběji do minulosti, a přiznat si, že prvoplánovitá masivní privatizace zejména bytových domů v centru města byla z dlouhodobého hlediska jen málo uvážená. Dobře vím, že odpovědnost za to jde i za ODS. A protože od doby prodeje městských bytů, tehdy zdůvodňovaného rostoucími náklady na rekonstrukce starých domů, nenašlo žádné vedení města odvahu k investici do budování městského bytového fondu, čeká tento úkol na nové představitele hradecké radnice. Tristní přitom není jen počet městských bytů, ale také prostředky k tomu určené: město ročně přispívá Správě nemovitostí Hradec Králové na údržbu a opravu vlastních bytových jednotek částku cca 40 mil. Kč, z čehož asi polovina je vynakládána přímo na rekonstrukce bytů. Je to zoufale málo.

Co s tím? Rozhodně se nemůžeme ohánět myšlenkou, že budovat byty městu nepřísluší a je to věcí soukromého sektoru. Jak vidíme, tato teorie v praxi selhává, protože neexistuje nástroj, který by developery nutil budovat byty určené k nájemnímu bydlení. Nemluvím teď o investičních bytech, které si soukromý majitel kupuje s logickou vidinou komerčního nájemného. Pro tento typ bydlení je a bude na trhu dostatek prostoru, ale tím, co by nás mělo zajímat z dlouhodobé perspektivy týkající se většiny lidí žijících v našem městě, je dostupné nájemní bydlení. A cesty k němu existují. Vedle v poslední době stále víc popularizované možnosti družstevní výstavby, která umožňuje dosáhnout na vlastní (ačkoliv „jen“ družstevní) bydlení významné skupině zájemců, nacházíme pro další variantu řešení inspiraci u našich sousedů v Rakousku. Ve Vídni, která se opakovaně stává nejlepším místem pro život v celosvětovém měřítku, žije v nájemním bydlení více jak polovina obyvatel města. Bydlet v nájmu tu rozhodně není klišé, Vídeňané jej naopak pokládají za moderní a dostupnou formu bydlení. Nájemní byty se tu budují několika způsoby, z nichž jeden si už nachází cestu i k nám do Čech. Jako jedno z prvních jej patrně využije město Litomyšl. „Vídeňský model“ lze zjednodušeně popsat tak, že město poskytne developerovi nebo bankovní instituci na 30 let pozemek včetně práva stavby. Lidé žijící v takto vybudovaných nájemních bytech pak formou nájmu, který je až o desítky procent nižší než komerční, splácí devoloperovi jeho investici, a ten po uplynutí 30 let bytové domy převede do vlastnictví města. V každém případě jde o poměrně novou a pro nás možná nezvyklou cestu, ale proč už jednou konečně nepřestat říkat, že to nejde, nezapomenout na věčné hledání naší „české cesty“ a neinspirovat se něčím, co funguje u sousedů? Bude to jistě vyžadovat odvahu a vytrvalost tváří v tvář legislativním nástrahám, ale určitě to bude stát za to. Naše město a lidé by si to určitě zasloužili.

Znovuvybudování bytového fondu města Hradec Králové bude jistě během na dlouhou trať a bude ve svém výsledku kombinovat víc různých cest, než jen dvě, které jsem naznačil. V každém případě je to výzva, před kterou nově zvolení zástupci občanů nebudou moct zavírat oči.